Historie klubu

sepsána Svaťou Hastíkem

Do šachového klubu jsem vstoupil v r.1961, takže předchozí dění znám pouze z vyprávění, případně z doložených faktů. V krajském deníku Stráž lidu v šachové rubrice byla 13.5.1950 zveřejněna krátká zpráva: Na ustavující schůzi byl zvolen předsedou dr.Preis, místopředsedou B.Doležel, pokladníkem B.Ražnok, jednatelem V.Ondrušek, kapitánem Rabenseifer. V té době existoval, co si pamatuji v tehdejším nejbližším regionu oddíl ve Zlatých Horách a v České Vsi, které však neměly dlouhého trvání a v 60. letech již o nich není zmínka. Důvodem byly zřejmě finance na dopravu.

Jesenický oddíl (Jiskra Jeseník) toto vyřešil tak, že provedl transformaci a hrál pod hlavičkou Lokomotiva Dolní Lipová, což byl železničářský klub, tudíž jsme měli režijní dopravu. Co se týká hrací místností vystřídali jsme toho hodně (vždy však v Jeseníku). Hráli jsme v hotelu Jeseník, hotelu Slovan, hotelu Morava (zvaný v té době sloganem Rafanda), v budově dnešního Katastrálního úřadu na Husově ulici, v Divadle, v budově ředitelství VŘES, po výstavbě Sportovní haly (tuším v letech 1973-75) jsme na delší dobu zakotvili tam až posléze, kdy se naskytla možnost zabrat torzo bývalé kuželny (část se bourala kvůli obchvatu Jeseníku) a také proto, že p.Ondrušek byl předsedou TJ Jeseník a přišel s tím nápadem, upravili jsme si svépomocně tuto hrací místnost, kterou vlastníme a kde hrajeme dosud. Když jsem přišel do oddílu, hráli jsme v hotelu Jeseník a domnívám se, že v letech 1962 - 1966 byl oddíl na svém vrcholu. Hráli jsme krajský přebor ve společnosti některých budoucích prvoligových týmů TŽ Třinec, VHKG Ostrava, NHKG Ostrava, Ostrava-Poruba Olomouc, Přerov, Opava, Šumperk, Rýmařov, Krnov, Frenštát p/Radh.

Bylo by nespravedlivé se nezmínit o hráčích, kteří se o toto zasloužili.1.desku hrál Šnajdr J. (učitel, několikanásobný přeborník ČR v korespondenčním šachu), Kovář K. (vedoucí místního železářství), Ondrušek V. (vedoucí prodejny Kniha), ing.Babušek M. (důstojník místní posádky), Vojtíšek V. (úředník-Moravolen Zl.Hory), Kocián V. (důchodce), Damek B. (učitel), JUDr.Přibyl Z. (místní advokát), Dr.Zuber R. (vedoucí archivu Javorník), Hastík S. (student), Patočka J. (tech.pracovník ), Strakoš I. (vedoucí kancel.strojů), Ražnok B. (vedoucí autoškoly), Ondrušková E. (knihkupkyně). Na zápasy jsme jezdívali zásadně vlakem, někdy i na noc, což utužovalo dobrou partu a rád vzpomínám na vlakový mariáš, nebo různé veselé příhody, kdy jsme často čekali s napětím na věčně posledního K.Kováře, který přiběhl k vlaku (byl listopad a on jen v saku, tužku měl v kapsičce a celou cestu bručel, proč vlastně ty šachy hraje, co by podělal práce, co vynálezů by mohl vynaleznout a nadšený propagátor bývalého Baťova království (byl v mládí Baťův mladý muž). Hrávali jsme pravidelně oddílové přebory, někdy nás bylo i 30 a nestalo se, že by se někdo k zápasu nedostavil a vůbec ne, kdyby se nedostavil bez omluvy. Nesmím zapomenout na vzorného hospodáře a velkého fandu šachového oddílu Světlíka Bedřicha, který nám k šachovnicím a vzorné připraveným a nataženým hodinám, kromě partiářů přikládal pečlivě ostrouhanou tužku, kdybychom snad zapomněli psací potřeby. Po čase, kdy jsem se vrátil do Jeseníku tak jsem se dozvěděl, že žil a zemřel zcela opuštěný a zřejmě jeho jedinou radostí bylo, kdy nám mohl posloužit z postavení hospodáře, což však nikdo z nás nevěděl a on si také nikdy nepostěžoval.

Rád si také vzpomenu na věčné blicaře Hasince, Diase, Strakoše a Piatka. Když začali blicat, těch průpovídek, toho popela od cigaret a politých šachovnic od kávy, nebo piva, nemluvě o tom, že ztratili pojem o čase a mnohdy hráli až do ranního kuropění. Vzpomínám si na taneční zábavu, kterou jsme pořádali pro veřejnost (abychom si nějakou korunu přivydělali) v restauraci u Slunka v Jeseníku-Bukovicích. Hasinec se Strakošem se po zábavě přesunuli napřed do hotelu Slovan a pak na Hasincovu chatu na Březinově ulici, kde blicali až do příštího dne do oběda. Jistě je v mém vzpomínání velká dávka nostalgie, ale ze všech dosavad zmíněných až na Patočku, Ondruškovou, Šnajdra a Babuška jsou všichni již na onom světě a jsem upřímně šťastný, že jsem tuto dobu a v přítomností takových lidí mohl prožít. V r.1964 jsme organizovali Polofinále republiky mužů což byla i pro město Jeseník velká sláva a hrál zde např, 18.letý budoucí velmistr J.Smejkal. Hrálo se v hotelu Slovan také díky tomu, že ředitel hotel p.Miller (působil zde krátce) byl členem našeho oddílu a velký fanda šachu. Měl bych se zmínit i o svojí osobě, v r.1963 jsem se probojoval do polofinále republiky dorostu (hrál se v Meziboří u Litvínova ve 4.skupinách po 12.hráčích), ale do finále jsem se neprobojoval.

V letech 1966-1969 jsem byl mimo Jeseník a po návratu zpět již začínal úpadek. Prof.Šnajdr se odstěhoval do Šumperka, ing.Babušek vzhledem k likvidaci posádky v Jeseníku do Karviné, zemřeli Kocián a Ražnok, u ostatních hráčů se začal projevovat věk a na výchovu mladých šachistů se bohužel nikdo nenašel. Velká ztráta byl odchod prof Šnajdra, který kromě mě, vychoval bohužel v Šumperku nadějné šachisty jako např. Frnku, Stratila, Žilku. Nastoupil jsem po vojně u Ondruška v knihkupectví a nahradil jsem zesnuvšího B.Ražnoka. Pokud by ch měl zhodnotit, kdo pro šachy v Jeseníku udělal nejvíce bezkonkurenčně to byli manželé Ondruškovi. E.Ondrušková nejenže byla tuším několikrát krajskou přebornicí v korespondenčním šachu, ale několikrát se zúčastnila krajského přeboru žen a vždy bojovala o přední místa. Ohromně nám pomohla v době, kdy byla povinná ženská šachovnice, kdy mívala v průměru výsledek okolo 80%. V oddíle vzorně vykonávala funkci pokladníka a potrpěla si vždy na vzorný pořádek v účtech.

Ondrušek v r.1972 přišel na myšlenku uspořádat šachový turnaj Memoriál B.Ražnoka s možností získání titulu kandidát mistra sportu. Musím se zmínit ještě o B.Ražnokovi, který byl zajímavou postavou nejen jesenického šachu. Hodně se angažoval tenkrát do populárního korespondenčního šachu, byl členem výboru svazu korespondenčního šachu a zejména byl populární co by autor Pravidel korespondenčního šachu a rozhodčí těchto turnajů. Po jeho smrti se dlouhé roky hrál celostátní turnaj v korespondenčního šachu Memoriál B.Ražnoka jehož vítěz měl zaručenou účast ve finálovém přeboru ČSSR v KŠ a kterou organizoval ÚV KŠ v Praze. V r.1972 tedy uskutečnil náš oddíl 1.ročník Memoriálu B.Ražnoka v praktickém šachu. V té době kromě bylo podobných turnajů v ČR tak okolo deseti a většinou byly ve větších městech s lepším finančním zázemím. Vím jen, že jsme obcházeli všechny obchody, aby nám dali něco do cen. Pamatuji si, že po několik let se staly pro vítěze ceny populární hodinky Poběda, nebo Prim následovaly sada vínových sklenic, případně kvalitnější psací souprava Centropen a pochopitelně díky tomu, že jsme pracovali s Ondruškem v Knize, tak knihy. V 1.ročníku se na chvíli splnil Ondruškovi jeho velký sen dosáhl normy kandidáta mistra sportu, bohužel jej však neobdržel, jelikož nebyla splněna technická norma a sice účast 4.hráčů s normou KM a turnaj jich měl pouze dva (P.Vávru z Olomouce a M.Širokého z Přerova). V budoucnosti často Ondruškovi norma KM unikala a v několika případech pouze o 0,5 bodu, ale nikdy jí již nedosáhl. V té době hrálo A družstvo krajský přebor II.třídy a B družstvo okresní přebor se střídavými úspěchy.

Další velký zlom v historii oddílu nastal v r.1975, kdy vstoupil do šachového oddílu další schopný organizátor M.Pobořil, který v rozkvétajícím podniku RD Jeseník byl ve funkci vedoucího dopravy a měl neocenitelné manažerské schopnosti, které náš oddíl nutně potřeboval. V první řadě jsme 23.11.1975 přešli z původní Lokomotivy Lipová-lázně pod TJ RD Jeseník, který neměl díky svému mateřskému závodu problém s finanční podporou svých oddílů. Kvůli uchování historických údajů uvádím tehdejší členskou základnu (v závorce datum narození a VT) - Damek Bedřich (1938/3), Dias Luděk (1924/2), Dokládal Petr (1947/4), Drobický Ilja (1944/0), Ferkl Josef (1935/4), Fiala Vladimír (1931/3), Hastík Svatopluk (1947/1), Hejl Pavel (1957/3), ing.Jurák Karel (1939/0), Kaleta Dalibor (1931/0), Kovář Karel (1921/3), Kovář Miloslav (1943/1),Los Ladislav (1956/4), Matlocha Jiří (1962/4), Matlocha Lubomír(1959/4), Ondrušek V.ml (1955/4), Ondrušek V. st. (1930/1), Ondrušková E (1934/3), Patočka J (1931/4), Piatek R (1937/2), Pivoňka Z. (1950/3), Pobořil M (1930/3), JUDr.Přibyl Z. (1920/3), Stambolidis Ch. (1939/0), Táborský B. (1951/4), Strakoš I. (1916/4), Till E. (1956/4), Till J. (1951/4), Zavadil P.(1945/4) a Dr.Zuber R. (1920/2).

V r.1976 jsme přejmenovali Memoriál B.Ražnoka na Turnaj Osvobození ČSSR a zase bylo více peněz, což se projevilo v kvalitnějších cenách. Členská základna se pomalu rozrůstala. Přišli noví členové Halama J., Molenda M. ,ing.Výšek B., Střecha Z., Škriečka J., Chaleplis N., Šmoldas M. a hlavně pak Robenek J., který se pustil s vervou do práce s mládeží a vychoval několik nadějných mladých šachistů, bohužel žádný dlouho u šachu nevydržel a většina zůstala po škole mimo Jeseník. V roce 1980 jsme konečně postoupili do krajského přeboru 1.třídy. Pozoruhodný byl výsledek V.Ondruška na první šachovnici, kdy ve svých jubilejních 50.letech uhrál 100% výsledek, kdy při své 100% účasti vyhrál všechny svoje partie. V krajském přeboru jsme se však bohužel neudrželi, tři družstva padaly a my jsme skončili zrovna třetí od konce. Škoda, že za nás nehrála naše budoucí podzimní posila Slávek Hejl, jehož rodiče se přestěhovali z Prahy do Jeseníku a který si v roce 1981 v našem kandidátském turnaji jako první v historii oddílu uhrál normu KM. Přibývají noví členové Martinák C., Kopáč J, Prei V., Poncza R., Jordanidis J., Šajdák A. a Vasiliadis V..

V roce 1985 začínáme náš kandidátský turnaj hrát populárním švycarským systémem, který má význam pro neomezený počet hráčů, ale také i kvalitní reklamu a propagaci jesenického šachu. V témže roce posiluje náš oddíl silný hráč ing.Kozák P. ze Sigmy Dolní Benešov, který spolu s trojicí Hejl, Hastík, Ondrušek tvoří kvalitní základ jesenického družstva. V r.1986 odchází z našeho oddílu někteří hráči do sousední České Vsi, kde zakládají šachový oddíl, naštěstí neodchází klíčoví hráči. Přínosem pro oddíl byl vstup otce a syna Chalivopulosových. I když otec co se týká kvality šachových úspěchů nedosáhl, dohlédl a podporoval syna Parise natolik, že v brzké době dosáhl šachové třídy KM. Škoda, že nezůstal v Jeseníku a po absolvování VŠ stavební v Brně šachu zanechal. Přesto tento kvalitní základ zaručoval brzký postup do KP 1, což se nám na sklonku 80.let nakonec také podařilo. V KP 1 jsme setrvali až do sezóny 1996/1997 také díky směrnici ŠS ČSTV, která umožňovala hráčům hostovat kromě domovského oddílu ještě za jeden oddíl.

Protože byl zájem ze strany cizích hráčů za RD Jeseník hostovat, vystřídali se u nás postupně silní šachisté z Polska Tustanowski R., Markiewicz J., Raszka J., z Ukrajiny mezinárodní mistr Kalinin O. (žil v Polsku), ze Šumperka Frnka R. a Sohr V., ze Vsetína ing.Straděj V., z Ostravska navrátilec ing.Babušek M. a Sobek R. a z Brna Laštovička J.. Nejvýraznější posilou však pro nás byl přestup Vávry Pavla z Olomouce, který od prvního ročníku našeho kandidátského turnaje se účastnil pravidelně všech ostatních a Jeseníky mu doslova učarovaly.

Rok 1996 postihlo náš oddíl nečekané úmrtí Slávka Hejla, který zemřel nečekaně ve 40.letech u šachové partie Zábřeh-Bruntál, kdy hostoval za Bruntál. Osud nám snad tuto tragickou ztrátu chtěl vynahradit tím, že jsme na podzim postoupili z KP 1 do 1.ligy, což byla druhá nejvyšší soutěž v ČR. Kapitánem družstva v 1.lize se stal Robenek J., který se svého úkolu zhostil více než dobře. Opatřl kvalitní posily, zmíněného Kalinina a Raszku pro které obětavě dojížděl do polských Glucholaz a měl eminentní zájem, abychom se v 1.lize udrželi. Bylo by se to z určitostí povedlo, ale co osud nechtěl v klíčovém zápase v posledním kole v Břeclavi-Poštorné, kde šlo u obou družstev o udržení a sestup došlo k špatné domluvě mezi Robenkem a Vávrou, kde měl Vávra čekat u šumperského nádraží a on čekal u olomouckého nádraží. Škoda, že v té době nebyly mobilní telefony, jednalo by se o maličkost. Tak jsme utkání prohráli 3,5 - 4,5 a následoval sestup do KP.

V KP jsme dostali velmi silnou posilu dr.Jeřábka, předtím hrál za silnou Orlovou, měl ELO přes 2200 a hrál opravdu pěkné šachy. Bohužel za 4 roky z pracovních a zdravotních důvodů zcela ukončil šachovou činnost. Musím se ještě zmínit o našem mládežnickém družstvu, které se soustředilo okolo studentů V.Musila a P.Horkého z gymnázia a místních učňovských škol, kteří hráli se zápalem okresní přebor tehdy ještě Šumperka kam Jeseník patřil. Jejich výkonost nabírala na obrátkách, škoda, že po absolvování škol nezůstali v regionu, ale šli za prací jinam.

Během 90. let opustilo naše řady hodně šachistů ze "zlatých 60 let", byly to Dias, Piatek, Pobořil, Ondrušek, Damek, Vojtíšek, Fiala, dr.Zuber a Ferkl. Jejich úmrtí se projevilo i v organizaci oddílu, kdy již chybělo takové odhodlání, zápal a hlavně nezištnost udělat něco pro slávu šachu na Jesenicku. Jelikož se nenašel nikdo, kdo by pracoval s mládeží i když zde pokusy byly, ale trvaly velmi krátce, oddíl začal postupně upadat. Další nemilou věcí byl hromadné vystěhování šachistů řecké národnosti po r.1989 zpět do Řecka, kterých měl oddíl ve svých řadách také několik, na které bylo vždy spolehnutí. V prvních 10. letech nového tisíciletí v přeboru družstev jsme klesli v sezóně 2003/2004 z krajského přeboru do reformované soutěže Oblastní přebor Olomouckého kraje sever.

V tomto desetiletí nás postihla ještě jedna šachová tragédie, kdy nás v 17.letech opustil velký talent Honzík Matlocha, který podlehl zákeřné nemoci, dosáhl 1.VT a necelý rok před úmrtím stihl ještě vyhrát silně obsazený B turnaj ve Vsetíně. Rovněž se musím zmínit o panu Kročkovi Z. (roč.1928) který opustil v r.2010 naše řady. Byl velmi dobrý společník. Na svá léta byl velmi agilní, hrával dobře mariáš, kulečník, zpíval ve sboru. Byl rovněž výborný muzikant a hrál na několik hudebních nástrojů. V r.1946 emigroval přes Rakousko do USA a začátkem tisíciletí se vrátil zpět do vlasti. Hrál za náš oddíl od r .2005 a byl posilou v A-družstvu. Po revolučních letech po r.1989, jsme procházeli obdobím nejistoty, vystřídalo se několik předsedů oddílu, Ervín Smékal, Radovan Gondek, měli jsme rovněž dobrého a obětavého hospodáře A.Vlachopulose.

V roce 2010 vzal pevně do svých rukou vedení klubu obětavý Pavel Koriťák, který dělá předsedu, hospodáře a začal pracovat s mládeží. Vytvořil společně se svoji manželkou Editou s dalšími členy oddílu realizační tým, který jezdí s našimi dětmi po mládežnických turnajích. Jejich svěřenci se v poslední době již vyrovnávají kvalitou ostatním vrstevníkům z jiných oddílů, takže snad nám svítá na lepší časy.